Muzeum Vysočiny Třebíč

Na dvoudenním workshopu představili výzkumníci své dosavadní poznatky o zaniklých sídlech v okolí Dukovan

KOZLANY/TŘEBÍČ – Již druhým rokem spolupracují Akademie věd České republiky a Muzeum Vysočiny Třebíč na výzkumu zaniklých sídel v okolí Dukovan a Dalešické přehrady. Ačkoliv je finální výstup projektu v podobě výstavy a vydání katalogu naplánován na léto následujícího roku, již ve dnech 22. a 23. října představili badatelé veřejnosti své dosavadní poznatky. Ve čtvrtek formou komentované procházky přímo na místě někdejších chat a mlýnů v okolí řeky Jihlavy, v pátek pak během odborné konference na třebíčském Šmeralově statku.

Budováním energetické infrastruktury na Třebíčsku od 60. do 80. let minulého století se část regionu zásadně proměnila. Stavba Vodního díla Dalešice a následně elektrárny v Dukovanech přinesla zásah do krajinného rázu i osobních životů, zároveň se změnilo demografické složení okresu. Dokončením průmyslových staveb se ale toto téma neuzavřelo. Znovu ožívá i čtyřicet let od zahájení provozu JE Dukovany, díky společnému výzkumu AV ČR a Muzea Vysočiny Třebíč. Cílem projektu je vrátit do paměti povědomí o infrastruktuře, která ustoupila veřejnému zájmu v důsledku budování průmyslové soběstačnosti tehdejšího Československa. Právě takové lokality jsou v moderní historiografii stále na okraji zájmu, na rozdíl od míst, jejichž zánik ve 20. století souvisel s válečnými událostmi případně geopolitickými opatřeními na ochranu hranic tzv. východního bloku, přestože přímých účastníků i této události již pozvolna ubývá.

Zatímco Akademie se se svými spolupracovníky věnuje zaniklým obcím Heřmanice, Skryje a Lipňany, třebíčské muzeum se zaměřilo na údolí řeky Jihlavy. A právě v těchto místech byl ve čtvrtek 22. října zahájen dvoudenní workshop pro veřejnost. Okolím Kozlan provedli dvacítku zájemců Zdeněk Prukner a Petr Herbrych, kteří se zaměřují na zaniklé trampské osady a mlýny v údolí řeky. Během exkurze tak byly například na dotčených místech představeny osudy trampů, historie osady Rio de Plata a dalších oblíbených míst, každodennost mlynářských rodin i jejich následné vystěhování v 70. letech.

Zmíněná témata byla prezentována také následující den na odborném workshopu ve Šmeralově statku společně s dalšími jedenácti příspěvky, které analogicky doplňovaly téma workshopu. Dopolední část programu připomněla různé lokality České republiky, které zanikly během 20. století z nejrůznějších důvodů. Michal Pavlásek z Etnologického ústavu AV ČR představil projekt cílený na výzkum pohraniční vesnice Ječmeniště, zatopení původního Mušova se intenzivně věnoval Josef Šuba z Městského muzea Mikulov, akademička Sandra Kreisslová se svými studenty z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy prezentovala zánikové lokality Sudet a šumavské pohraničí.

Těžiště druhé části workshopu bylo zaměřeno již výhradně na probíhající projekt, což co do sálu přilákalo další posluchače. Prezentace na téma zaniklých obcí v okolí elektrárny či proměn údolí řeky Jihlavy si nenechali ujít sami pamětníci. Mnozí z nich byli zároveň hlavními aktéry představeného příspěvku šestice studentek Filozofické fakulty UK, které v létě prostřednictvím rozhovorů s pamětníky zachytily jejich osobní vzpomínky na bývalé domovy a život v zaniklých obcích.

I jejich zkušenost potvrzuje, že fyzickým zánikem a vymazáním z mapy historie zdejších míst nekončí. Ať už se jedná o obce, chaty nebo mlýny. Ostatně, jak ukázal Jaroslav Bašta z Muzea Vysočiny Třebíč, i uvnitř muzejního depozitáře se stále uchovává paměť dotčeného území. Skrze rostliny, vybavení domácnosti, řemeslné náčiní, fotografie nebo plakáty. Konferenční blok zakončili Petr Herbrych a Zdeněk Prukner fotografickou exkurzí do zaniklého údolí řeky Jihlavy, z něhož ve druhé polovině 20. století definitivně zmizely historické mlýny i oblíbené rekreační oblasti.

Další výsledky projektu přinese letní výstava a vůbec první ucelená publikace o zaniklých sídlech tohoto regionu, čehož byl dvoudenní workshop jistou ochutnávkou.

Mgr. Petr Herbrych